Žiji si nad poměry ...

Přemek Votava

Všechno to začalo sdělením pana premiéra, že nás důchodců je moc, dětí zase málo a že důchodový účet to neunese. Důchodový účet je v mínusu ! Tím viníkem jsem já, neb státní kasu tuneluji již 18let. Již druhý den na cestě metrem jsem na cestujících viděl, že mě ta vina přímo kouká z očí, oni jedou unaveni z práce a já hříšník v pohodě jedu od vnoučat zadarmo a dokonce sedím na sedadle mě cedulkou vyhraženém. Podobně to bylo i v supermarketu, kde jsem vzbudil pozornost u těch mladších vánočkou, citrony a třemi pomeranči.... Na lojovou kouli pro mé sýrorky z balkonu jsem si už netroufnul. Je nesporné, že mou vinou budou Velikonoce  pracujících občanů chudší. Usoudil jsem,  ze ustaraného výrazu pana premiéra,  že si žiji nad poměry...

Po té zprávě jsem nemohl usnout z toho mého hříchu. A když jsem už zabral, přišel zlý sen... jak zločinec stojím na pranýři, pan premiér mě pleskuje za tu mou drzost, požadovat navýšení penze, když důchodový účet je v mínusu. Potím se a slyším jeho výtky : „ člověče,  vy jste se zbláznil, teď v době energetické krize, války na Ukrajině a v Gaze, vy chcete přidat. Nemáme peníze na sešity a barvičky pro školáky,  neurodily se brambory, mrkev, cibule... a vy chcete přidat.  Považte, to zvýšení pro důchodce by nás vyšlo pěkně draho a ještě v době, kdy potřebujeme stovky miliard na nová letadla F-35, další miliardy na nové tanky, také pražská ZOO hledá u mne miliardu pro medvědinec. Člověče, vy nevidíte stávky učitelů, protesty lékařů, traktory v Praze, se svou mzdou jsou nespokojeni školníci, uklízečky a kuchařky ? Je dokonce  možné, že v této chvíli stávkuje  naše parlamentní kuchyně a já zítra budu bez oběda. A zrovna má být domácí svíčková s knedlíkem a s brusinkami,  na kterou jsem se tolik těšil a to vše za 30kč. A to nedej Bože, kdyby  stávkovaly celý týden. Vy si snad myslíte, že si ty peníze někde ve vládním sklepě tiskneme. Každému  říkám šetřete  i my ve vládě šetříme, já například jezdím nakupovat do Německa Nutellu, tam ji koupím za polovičku.... !  Podobně pan prezident, ten zase zajede na motorce do Polska... Musíte se více snažit. “

Pan premiér pokračoval ve svém ekonomickém rozboru, vysvětlil mě tajemství výhodného nákupu zemního plynu (LNG) ze zámoří, místo toho levného ze Sibiře, k tomu přidal hněv na Orbána, Fica, že oni sobecky myslí jen na ty své domácí, nešetřil ani Babiše, ani Čínu, … ráno se mě z toho zlého snu rozbolela hlava.

Přitom jsem chtěl panu premiérovi toho tolik říci, o mých 40letech práce v ČKD, o desetitisících tramvajích, které jsem pomáhal kompletovat a které stále jezdí v Praze, Brně, Plzni... ale i v Kyjevě, Charkově, Koreji, dokonce i v Africe.  Chtěl jsem mu ještě povědět o milionech podnikových a družstevních bytech postavených v Československu, v jednom z nich již 45let bydlím. Povědět mu i o vodních dílech na Vltavě, o cementárnách, o ocelárnách, o energetické soběstačnosti, o soběstačném zemědělství, o vesnici pulsující životem, ale i o populační explozi na počátku sedmdesátých let. Do penze se chodilo v šedesátí, maminky  dokonce ještě dříve. Povědět mu také o podnikové rekreaci, o zdravotní a sociální péči...  Dnes se omlouvám panu premiérovi vím, že má jiné starosti a na mne starého dědka nemá zrovna čas. Dnes je ve Strakovce, zítra v Bruselu, pozítří v Kyjevě, popozítří  v Africe, ono řídit celý svět není legrace. Mezitím mu doma, ti podobní jako já stávkují, nebo nemravně chtějí přidat k platu, či k penzičce.  Sděluji, že nenaříkám, něco si  odpustím a mým sýkorkám oříšky dám.

Přemysl Votava